Kopretiny

Kopretiny, kopretina,
všechny stejné, každá jiná.
Fouká větřík, v louce tráva,
pod větříkem polehává.

Konvalinka

V lese v trávě spinká,
bílá konvalinka.
Zvonečky má, nezazvoní,
ale za to krásně voní.

Květen

Květen je  z té krásné doby,
kdy se stromy květem zdobí.
Kdo si více popílí?
Včelky nebo motýli?

Konvalinka

Když uvidím konvalinku,
vzpomenu si na maminku.
Krásná, něžná květinka,
to je moje maminka.

Maminko, ty jsi moje zlato

Maminko, ty jsi moje zlato,
pusinky ti dávám za to.
Já jsem tvoje sluníčko,
dám ti jedno na líčko.

Semínko

Z malinkého semínka,
které v zimě spí,
roste, roste rostlinka,
kdy se probudí?

Protáhne se, protřepá,
vykukuje do světa.

Povystrčí hlavičku,
leze z hlíny ven,
ukáže se sluníčku:
"Přeji dobrý den."

Hokejista (Josef Kainar)

Hokejista už se chystá.
obléká si bílé tričko,
přes to tričko žluté tričko,
přes to žluté modrý dres,
už i do trenýrek vlez,
připíná si první chránič,
potom ještě druhý chránič,
třetí, čtvrtý,
také pátý,
už je celý kulovatý,
všude na něm vrže kůže,
sotvaže se ohnout může,
za velkého funění
natáh boty s bruslemi,
co jsou ostré jako nůž,
potom jen ta přilba už,
rukavice, hůl
a jede ...

Jak to jede na tom ledě?
Bác, a leží. Bác, a zase.
Leží v celé té své kráse.
Je to s Mirkem, je to bledé.
Má dres.
Bruslit nedovede.